Zahlcení není jen "mám hodně práce". Je to stav, kdy je toho na nervový systém příliš — příliš podnětů, příliš požadavků, příliš rozhodnutí, příliš emocí (vlastních i cizích). V jednu chvíli už nejde o motivaci ani disciplínu. Jde o kapacitu.

Zahlcení může vypadat jako:

• v hlavě šum a chaos,
• neschopnost začít (prokrastinace),
• neschopnost skončit (pořád "ještě"),
• podrážděnost, slzy "z ničeho",
• otupělost a únava,
• tělo ve střehu (stažený žaludek, tlak na hrudi, napětí v čelisti).

A pro ženy, které se často dlouhodobě přizpůsobují druhým, je zahlcení často důsledek jedné věci: přebíráš víc, než je tvoje, a nenastavuješ stopku včas.

Proč se zahlcení děje (nejčastější příčiny)

Zahlcení obvykle není jen jedna příčina, spíš kombinace:

1. Příliš mnoho podnětů (telefon, zprávy, hluk, informace)
2. Příliš mnoho rolí (práce, vztah, rodina, péče, výkon)
3. Příliš mnoho rozhodnutí (i maličkosti vyčerpávají)
4. Příliš málo regulace (bez pauz, bez těla, bez odpočinku)
5. Příliš málo hranic (dostupnost, pomoc, zodpovědnost navíc)
6. Emoční práce (ladění se na druhé, držení atmosféry)

Když se to sčítá, zahlcení je vlastně logický výsledek.

Jak poznáš, že jde o zahlcení nervového systému (ne "lenost")

• Odkládáš i věci, které umíš, protože mozek je "plný".
• Najednou nezvládáš drobnosti (odpovědět, uklidit, rozhodnout se).
• Potřebuješ být sama, ale i samota je někdy "moc".
• Vztahy tě unaví, i když jsou fajn.
• Tělo je v napětí, i když "nic dramatického" se neděje.

V přetížení nefungují velké plány. Fungují malé kroky a návrat do těla.

5 praktických kroků: co dělat, když jsi zahlcená, které můžeš udělat hned

1) SOS: 90 sekund pro nervový systém (hned teď)

Cíl: stáhnout aktivitu, aby se mozek vůbec mohl rozhodovat.

1. Polož chodidla na zem.
2. Rozhlédni se a pojmenuj 5 věcí, které vidíš.
3. Udělej 5 delších výdechů.
4. Polož ruku na hrudník: "Krok za krokem."

Je to pro tělo signál, že je v bezpečí.

2) Pojmenuj "co přesně je moc" (jednou větou)

Zahlcení se zmenší, když ho konkretizuješ.

Doplň větu:

• "Jsem zahlcená, protože ________."
  (např. "mám moc otevřených úkolů" / "řeším emoce druhých" / "nemám pauzu")

Pak z toho vyplývá řešení: zavřít úkoly / hranice / pauza.

3) "Zmenši úkol" na 2 minuty (proti zablokování)

Zahlcený mozek často nezvládá začít, protože úkol vypadá obrovsky.

Zeptej se:

• "Jaký je první krok, který trvá 2 minuty?"

Příklady:

• otevřít dokument a napsat 3 odrážky,
• dát prádlo do koše,
• napsat jednu zprávu "ozvu se zítra",
• udělat čaj, napít se.

Krok za krokem.

4) Hranice kapacity (nejdůležitější)

Zahlcení často vzniká tím, že říkáš ano všemu i když na to už nemáš.

Praktické věty:

• "Teď na to nemám prostor."
• "Můžu, ale až příští týden."
• "Můžu 10 minut, ne víc."
• "Co mám odložit, abych to mohla vzít?" (v práci)

Bez hranic se regenerace nedá dohnat.

5) Uzavři rozpracované věci (ne všechny)

Zahlcení drží mozek v napětí, protože "je toho moc rozdělaného".

Vyber 3 věci:

• zrušit / delegovat / odložit 

Příklad:

• zrušit 1 schůzku,
• delegovat 1 úkol,
• odložit 1 věc do kalendáře (konkrétně).

Dlouhodobě: postav si "energetický rozpočet"!!!

Jako máš rozpočet peněz, máš i rozpočet kapacity.

Zkus si denně plánovat:

• 1 náročný kontakt = 1 blok regenerace
• 3 úkoly = 1 pauza
• večer bez telefonu  = tělo se vrací do bezpečí

Zahlcení se léčí rytmem, ne vůlí.

Kdy je dobré zbystřit (a požádat o podporu)

Pokud se zahlcení drží dlouhodobě a přidává se:

• nespavost,
• paniky,
• depresivní otupělost,
• výrazné somatické potíže,
• pocit beznaděje, je na místě vyhledat odbornou podporu (terapie, lékař) – protože tělo už jede dlouho v přetížení.

Zahlcení často přichází, když jsi dlouho fungovala "nad své možnosti". A pro ženy, které mají často tendenci se přizpůsobovat okolí je to velmi typické: drží všechno, jsou užitečné, dostupné, hodné… a pak už není kam.

Zkus si dnes odnést jen jednu věc a postupně přidávej další. 

A pamatuj si...tvoje energie je tvůj nejvzácnější zdroj a ty potřebuješ o něj pečovat.